pátek 23. srpna 2013

Lehká ochutnávka staré tvorby

*Oslovení*

Já a básník? To nehrozí...
Jak jsem již řekla, tento blog má být novým začátkem jednoho mého staršího blogu. Ze začátku tu možná budou články přibývat celkem hodně, ale můžete být klidní, neboť by se to mělo nejpozději do půl roku uklidnit. Jde o to, že tu ze začátku budu přesouvat své staré články. (povídky, básničky...) Nebudou tu zdaleka všechny, ale ráda bych pak navázala na blog zhruba jak býval. I když tahle změna by ho měla trochu změnit (k lepšímu) snad se to podaří. 

P.S.: Kdyby to někoho zajímalo - obrázky u článků jsou fotky které jsem sama fotila, kopírujte prosím jen se zdrojem. Není přeci pěkné chlubit se cizím peřím...

Teď něco málo ze staré básnické tvorby. Většinu těchto básniček psal Trouba. Kdo to je vám vysvětlím jindy. *Na to je už unavená* Přeji příjemné čtení... :)

Okřídlené srdce

Kapka deště na zem dopadla,
měla křídla anděla, která mu upadla.

Anděl pláče,pro křídla svá.
Zajíček skáče a radost má.

Život je takový, nechme je žít.
Jeden pláče aby druhý radost mohl mít.

___________________________

Chlapec a Anděl

V očích strach, v rukou třes.
"Neboj se maličký, půjdem do nebes"

"Já nechci do nebes, já patřím do pekla"
"Co to povídáš za slůvka prokletá?"

"Jen tam mohu být,
jen tam mohu žít,
tatínek s maminkou mě nemohou mít."

"Jsem zlý a bez přátel..."

Anděl je udiven a zarmoucen,
že hošík je protestantem.

Vezme ho tedy tam kam chce
a se slzami na tváři odejde... 

________________________

Příprava Sebevraždy

Srdce buší na poplach,
když vidí v páru očích strach.

Chce zemřít,
chce už navždy snít,

chce skočit,
chce už skončit
Své trápení.

Prosím, odpusť mu anděli,
už není veselý.

Je plný hněvu.
Je plný smutku.

Udělal až moc špatných skutků.

Už nechce být zlý,
už chce být beze smutku.

Chce se napravit,
chce se změnit.

V království vašem,
kde lásky dostane se všem.

Tam chce žít,
a proto to musí skoncovat na tomto světě.
Řekl to pouze své mrtvé tetě.

Že až připraví se,
až bude načase.

Ať vítá ho s otevřenou náručí
a on ji doporučí...
ještě pár...

Ještě pár beznadějně smutných dětí,
které jenom v koutku tiše sedí.

___________________________

Vzpomínka padlého anděla

Venku je tma a zima.
Já myslím na tebe a vzpomínám.
Jak krásně jsme se měli,
jak dobře bylo spolu nám.

Duše touží po tobě, srdce tě odmítá.
Jsem na pokraji svých sil, ale jdu dál.
Díky přátelům, které mám.

Jsem šťastný i nešťastný.
Smutný i veselý.
Mrtvý a přesto stále živý.
Tak pomoz padlému anděli.

Pomoz mu se znovu vznést.
Znovu se podívat do nebes.

Poraď mu co s láskou dělat má.
Pomoz mu a on pak může být třeba záchrana tvá.

Když pomůžeš ty jemu tak on pak tobě.

Stojím u těch, kteří pomoc hledají v nitru svém.
Kteří se nebojí dělit se o sebe se světem...

______________________________

Tak to by byla ochutnávka Troubovy tvorby. Miluji tyhle básničky. Jsou pře dva roky staré... A přesto na mne i po tolika přečteních umí udělat dojem. Miluji jeho tvorbu. Škoda, že už dlouho nic nenapsal...

1 komentář:

  1. Ahoj, tak jsem si projela tvůj nový blog. No, doufám, že se tady nějak zorientuji, zatím je to teda u mě bída. Ale ty básně jsou opravdu moc krásné. Z některých až mrazí (možná je to částečně spojením hudby, co mi tady hraje, a těch básní, ale i tak). Těším se na další Troubovu tvorbu :) A vůbec na další články. Ještě si to jdu trochu pročíst. Mimochodem, nevím, jak dlouho na tom pracuješ, ale je tu toho už celkem hodně, čekala jsem prázdný blog xD Jinak si tě jdu přidat k odkazům. Jeeezz, to je asi tak vše, co jsem chtěla, jdu si to pročítat ještě dál :)

    OdpovědětVymazat